Zimná udalosť - výstava a prednáška monogramistu T.D.
Památník Leoše Janáčka, Brno
6. 12. 2020 - 8. 3. 2021
Zimná udalosť - výstava a prednáška monogramistu T.D.
Památník Leoše Janáčka, Brno
6. 12. 2020 - 8. 3. 2021
Galéria 19,
Lazeretská 19, Bratislava
Vernisáž 19. 11. 2020
výstava potrvá do 20. 12. 2020
Museum og Modern Art in Warsaw
jar - leto 2020
Rudolf Sikora in exhibition
The title of the exhibition is drawn from the book The Collapse of Western Civilization: A View from the Future by Naomi Oreskes and Erik M. Conway (2014), where the protagonists from the future date the “period of the penumbra” from the “shadow of anti-intellectualism that fell over the once-Enlightened techno-scientific nations of the Western world during the second half of the twentieth century, preventing them from acting on the scientific knowledge available at the time” and leading to tragedy. We are witnesses to this process: scientific findings have ceased to be regarded as dispositive and do not persuade people to act.
Participating Artists -
Jonathas de Andrade /
Isabelle Andriessen /
Rasheed Araeen /
Robert Barry /
Kasper Bosmans /
Boyle Family /
Agnieszka Brzeżańska /
Dora Budor /
Vija Celmins /
Center for Land Use Interpretation /
Alice Creischer /
Czekalska + Golec /
Betsy Damon /
Tacita Dean /
Thierry De Cordier /
Agnes Denes /
Ines Doujak /
Jimmie Durham /
Jerzy Fedorowicz /
Hamish Fulton /
Futurefarmers /
Cyprien Gaillard /
Simryn Gill /
Wanda Gołkowska /
Guerrilla Girls /
Małgorzata Gurowska /
Anna & Lawrence Halprin /
Mitsutoshi Hanaga /
Suzanne Husky /
Ice Stupa Project /
INTERPRT /
Anja Kanngieser /
Karrabing Film Collective /
Beom Kim /
Frans Krajcberg /
Susanne Kriemann /
Stefan Krygier /
Katalin Ladik /
Nicolás Lamas /
John Latham /
Richard Long /
Antje Majewski /
Nicholas Mangan /
Krzysztof Maniak /
Qavavau Manumie /
Robert Morris /
Shana Moulton & Nick Hallett /
Teresa Murak /
Peter Nadin & Natsuko Uchino & Aimée Toledano /
Bruce Nauman /
Nishiko /
Isamu Noguchi /
OHO /
Dennis Oppenheim /
Prabhakar Pachpute & Rupali Patil /
Maria Pinińska-Bereś /
Agnieszka Polska /
Ludmiła Popiel /
Joanna Rajkowska /
Jerzy Rosołowicz /
Oscar Santillán /
Gerry Schum /
Bonnie Ora Sherk /
Anna Siekierska /
Rudolf Sikora /
Magdalena Starska /
Irv Teibel /
Akira Tsuboi /
Maria Waśko /
Ryszard Waśko /
Lawrence Weiner /
Magdalena Więcek /
Andrea Zittel
18 June 2020 - 18 Sept 2020MAAB Gallery
via Nerino 3
Milano
Freely inspired by Bruno Latour’s book of the same name, this show, curated by Massimiliano Scuderi, is an attempt to relate together the interests of five international artists who have dealt with the theme of a possible harmonious relationship between humanity and nature, between a utopian vision and a project proposal.
Alšova jihočeská galerie
26. června - 30. srpna 2020 | denně 10:00 - 18:00 hodin
vernisáž: 25.6.2020 | 17:00 hodin
wortnerův dům, u černé věže 22, české budějovice
Šedesátá léta ve světě, ale i v tehdejším Československu, se vyznačovala velkou touhou po svobodě, kterou doprovázelo dosud nevídané umělecké vzepětí. Z československého kulturního podhoubí tehdy vyrostli světoví režiséři (M. Forman, J. Jakubisko, E. Klos), kameramani (M. Ondříček, J. Kučera) nebo spisovatelé (M. Kundera, P. Kohout, D. Tatarka). V této atmosféře vyrostla na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě generace výtvarných umělců, která začala vytvářet světové, ale přitom i výsostně slovenské neoavantgardní umění. Čerství absolventi dokázali vytvořit tak zralá díla, která dodnes patří k vrcholům slovenského konceptuálního umění. Jedním ze sběratelů slovenského konceptuálního umění je v Praze žijící Slovák Boris Kršňák. Výběr z jeho sbírky bude představen pod názvem “Slovenské U. F. O. a jiné transcendence". Vystavena budou díla autorů jako např. Rudolf Sikora, Július Koller, Stano Filko, Alex Mlynárčik, Michal Kern, Peter Bartoš.
Adam Hnojil, Boris Kršňák - kurátori výstavy
MODERN ART GALLERY, Na královce 1, Praha - Vršovice
Výstava: 2. 7. - 24. 7. 2020
Vesmír bol v čase normalizácie ústrednou témou slovenského konceptuálneho aj undergroundového umenia, ktoré sa rozvíjalo pod niekedy až smrtelným dohľadom ŠTB (stačí si pomyslieť na Tomáša Petřivého, ktorý mal kontakt ako s undergroundom, tak aj konceptualistami (Peter Bartoš, Stano Filko, Vladimír Havrilla, Michal Kern, Rudolf Sikora, alebo Dezider Tóth).
S témou kozmu sa v čase vesmírnych pretekov dvoch vtedajších veľmocí zaoberalo aj oficiálne umenie so svojim výtvarne už trochu umierneným budovateľským pátosom. Diela konceptualistov mali oproti socialistickému realizmu (ale aj pop artu), transcendentálno-duchovný charakter. Nájdeme ho vo viacerých témach, v ekológii, u iných zase v sci-fi, makrokozme alebo večnom živote.
Vesmírna téma v konceptuálnom umení stále čaká na rozsiahlepšiu prehliadku. Naša výstava je jedna z viacerých plánovaných, ktoré sa dotknú tejto pozoruhodnej kapitoly slovenskej neo-avantgardy.
kurátor: Dušan Brozman
Galerie hlavního města Prahy
od: 12. 5. 2020
do: 27. 9. 2020
Colloredo-Mansfeldský palác, piano nobile a 3. patro
Společná výstava Rudolfa Sikory a Vladimíra Havlíka se stane prostorem pro konfrontaci dvou cest, jimiž lze dojít k témuž světonázoru. Zatímco se Sikorova objektivizační strategie dotýká pozice jednotlivce v kosmu, Vladimír Havlík se oproti tomu obrací k pospolitým vztahům budovaným na základě nonspektakulárních gest. Oběma umělcům jsou společná témata vztahu lidí k přírodě a k sobě navzájem, odpovědnosti, intimního vztahu ke světu a kosmu a budování utopického přesahu ve snaze vymezit naše přemýšlení o současnosti směrem ke kýžené budoucnosti.
Na úvod jedné slavné televizní debaty dvou význačných filosofů 20. století její moderátor řekl, že oba řečníci jsou jako horolezci zdolávající ve stejnou chvíli stejnou horu, ale každý z opačné strany. Ačkoli vystavující umělce dělí odlišná generace a odlišné myšlenkové zázemí, zdá se, že oběma jde o společnou věc, a tou je postižení vzájemnosti spoluprožívání světa a jeho spoluutváření prostřednictvím dvou strategií: „velkého“ Sikorova pohledu shora a Havlíkova sledování drobných posunů v našich vztazích.
Výstava Monogramistu T.D v Pamätníku Leoša Janáčka v Brne.
Výstava potrvá 6. 12. 2019 - 8. 3. 2020
vernisáž 5. 12. o 17,00 hod.
Fait Gallery, Brno
16. 10. 2019 - 11. 1. 2020
na výstavu zapožičané diela Alexa Mlynarčíka z cyklu Argíllia z Artandconcept Gallery
Morra Greco Foundation, Napoli
Palazzo Caracciolo diAvellino
29. 6. - 7. 9. 2019
Galerie Hlavního města Prahy GHMP
Dům u kamenného zvonu
5. 6. - 13. 10. 2019
Galéria Artandconcept na výstavu zapožičala väčšiu kolekciu diel Milana Adamčiaka, Johna Cagea a Milana Grygara
Ludwig Múzeum, Budapest
19. 4. - 23. 6. 2019
Curator: Vladimír Beskid
Exhibited artists - Blažej BALÁŽ, Cyril BLAŽO, Stano FILKO, Petra FERIANCOVÁ, Jozef JANKOVIČ, Michal KERN, Martin KOCHAN, Július KOLLER, Marek KVETAN, Ján MANČUŠKA, Roman ONDÁK, Monogramista T.D, Rudolf SIKORA, Pavla SCERANKOVÁ, Peter RÓNAI, Jaro VARGA
Milan Adamčiak zo zbierky Artandconcept Gallery na výstave v GHMP
Milan Adamčiak a John Cage z Artandconcept Gallery na výstave v GHMP
Galerie Pro arte, Tržiště 13, Praha 1
15. 4. - 13. 5. 2015
Kurátor: Boris Kršňák, Adam Hnojil
Vztah hudby a výtvarného umění existoval v naší civilizaci snad ještě dříve, než byly termíny hudba a umění známé. Vždyť ani šamanský tanec si nelze bez vizuálních efektů představit. Různé pohanské svátky měly vždy nejen múzický, ale i vizuální projev. Výtvarné umělce vždy zajímal rébus, jak hudbu zobrazit; a skladatelé po staletí hledali hudební ztvárnění obrazu. Za všechny hudební pokusy lze vzpomenout alespoň Musorgského Obrázky z výstavy. Seznam výtvarných umělců hledajících tóny na plátně by byl ale nekonečný, pouze za české je to František Kupka, Arne Hošek nebo Miroslav Ponc.
Až druhá polovina dvacátého století přinesla trochu obrácený pohled. Otázka již nezněla „Jak vizuálně zachytit hudbu?“, ale naopak, jak vytvořit hudební zápis, aby se dal i hrát, měl-li by mít vlastní vizuální kvalitu. Napomohl tomu vznik aleatorické hudby. Takové, ve které důležitou úlohu hraje i princip náhody. Hudba, která podrývala zažitá pravidla, bourala zvukovou harmonii i rytmu a náhle si vyžádala jiný přístup k notovému a grafickému záznamu. Není divu, že u zrodu aleatorické hudby stál výtvarně i hudebně vzdělaný John Cage. Hudební zápis v podobě vizuální partitury se mezi druhou avantgardou velmi rychle zpopularizoval a rozšířil.
Je nutné zmínit, že stranou nestálo ani Československo. Šedesátá léta přinesla uvolnění a její součástí byl rozmach všech druhů umění. Již v roce 1969 připravil Jiří Valoch v Brně výstavu s názvem Partitury, která ukázala na velikost československé výtvarné scény. Spojení Milana Adamčiaka a Milana Grygara s Johnem Cagem přitom není náhodné, natož troufalé. Oba dva již s Cagem vystavovali, v případě Adamčiaka dokonce spolupracovali. Lze vzpomenout výstavu Cage, Grygar, Morellet: Otevřená forma v GHMP v Galerii hlavního města Prahy roku 1993, nebo Cage/Grygar: Chance Operations & Intentions v Ludwig museum v Koblenci. Při druhém setkání s Cagem interpretoval Adamčiak jeho partituru Music Walk, do které i intervenoval.
Šířka záběru těchto tří umělců je nezměrná.
John Cage rád připomínal, že jeho záměrem je nemít žádný záměr. Jeden jej přeci jen vášnivě provázel. Toužil poznat absolutní ticho, které je nakonec jedním z jeho nejsilnějších témat. Nechal se proto zavřít do zvukotěsné komory. Tato zkušenost ho přesvědčila, že absolutní ticho nemá člověk šanci zažít. Tento svůj zážitek popsal slovy: „Když se necháte zavřít do zvukotěsné komory, slyšíte dva zvuky. Jeden je vysoký, ten vydává vaše nervová soustava a jeden hluboký, který má na svědomí krevní oběh.“ Tehdy přestal Cage absolutní ticho hledat.
Milan Grygar jako první začal experimentovat se zvukem, který vzniká při samotné tvorbě uměleckého díla. Na to by ale umělec nepřišel, kdyby ho zvuk nezajímal a nepřitahoval. Při tvorbě v absolutní koncentraci umělec jím vytvářené zvuky považuje za šum, nechá je splynout se šumem okolí – anebo, jako Grygar, začne zkoumat jeho kvality a vytvoří specifický druh intermediálního umění akustické či hmatové kresby. Jako bytostný umělec Grygar nikdy neztratil kontrolu nad vizuální stránkou svých děl. Ta byla pro něj vždy důležitá. Výjimkou bylo krátké performativní období, kdy používal mechanické hračky, dřívka nebo hřebeny, nemohl mít výsledný tvar pod absolutní kontrolou.
Milan Adamčiak v reakci na Johna Cage prohlásil, že pokud je jeho záměrem nemít záměr, tak jeho cílem je mít nekonečné množství záměrů. Slyšel hudbu, rytmus a zvuk všude, kde se ostatním lidem slévají v nezajímavý šum; a podobně byl zaujat zvuky, které jiní považovali za odpuzující. Při pohledu na noční oblohu jednou řekl, že je to jedna nekonečná partitura. Na rozdíl od Grygara byl Adamčiak hudební vědec a aktivní hudebník, který ke všem svým partiturám přistupoval tak, že během vlastní tvorby měl již představu zvuku v sobě. Říkal, že každou partituru slyší. Ve chvíli, kdy někdo jiný realizoval jeho partituru a Adamčiakovi se ono provedení líbilo, říkal: „Počujem tam adamčiačtinu, môže byť.“ V Česku a na Slovensku neexistuje autor s tak pestrou paletou vizuálních partitur, vizuální poezie a konceptů na hudební performance. S ohledem na to, jak k vlastnímu dílu přistupoval a jak jej často záměrně nebo nezáměrně ničil, není v lidských silách zmapovat, co všechno vytvořil. Jde ale určitě o tisíce děl a konceptů.
Ticho, zvuk, hudba. Cage, Adamčiak, Grygar.
https://proarte.cz/galerie/c-age-a-damciak-g-rygar-ticho-zvuk-hudba#prev
Milan Grygar, foto z výstavy
John Cage, foto z výstavy
Milan Adamčiak, foto z výstavy
Výstava v Galérii hlavného mesta Prahy, v Dome u Kamenného zvonu na Staromstskom námestí.
Výstava trvá do 24. 3. 2019
Monogramista T.D, foto z výstavy
Rudolf Sikora, foto z výstavy
Photon Gallery, Wien
31. 10. - 30. 11. 2018
He has been one of the most original figures of Slovak visual art since the early 1970s, during the Normalisation period he was active in the unofficial art scene. He emerged from his own synthesis of the “new sensibility” and conceptual thinking and later enriched it with post-Modernist inspirations. He was one of the first artists in Europe to deal with the theme of global-civilization and the ecological threat to the world. Sikora built his own way of metaphorical thinking on the use of diagrams, texts, exclamation marks, and work with photography or photomontage. He based his own cosmological vision on scientific knowledge from the theory of the origin and existence of the universe while creating an original, artistic parallel to science. Through a peculiar sign system of codes he named the categories of origin (*), motion (→) and extinction (†), symbolizing the endless circulation of cosmic and life renovation. His ongoing social activism systematically reflects the legacy of Russian revolutionary avant-gardes represented in particular by the work of Malevich. He was involved in several areas of art; his work with painting, drawing, graphic art, photography, action art, objects and installations. The exhibition in Photon gallery Wien will present the selection of his ecological and cosmological photographic cycles.
Výstava v Dome umenia Mesta Brno
26. 9. - 18. 11. 2018
Foto z výstavy
Monogramista T.D, foto z výstavy
Dom Gustava Mahlera
Jihlava
16. 5. - 24. 6. 2018
Galéria Mesta Bratislavy
od 3. 5. 2018 - 29. 7. 2018
Výstava ako pripomienka 50. výročia Rímskeho klubu
Výstava Petra Bartoša v aukčnej sieni SOGA v Bratislave
Peter Bartoš, foto z výstavy
Výstava v Galérii 19 v Bratislave