Rudolf Sikora Aktualizácia 26.1.2007
Biografia     Samostatné výstavy     Účast na výstavách     Zastúpený v zbierkach (výber)     Výber z bibliografie     Diela    



Díváme-li se na Sikorovu tvorbu a dílo jako celek, vidíme, že se poněkud vymyká tradičnímu nazírání na výtvarné umění. Autor se skutečně někdy jeví jako malíř, jindy jako vědec, někdy básník, pak jako filosof. Hlavním podnětem díla je vždy idea, jíž se podrobuje výtvarné vyjádření, technika a materiál. Jednotícím faktorem je přitom vysoký humanismus Sikorovy tvorby promítající se do dvou základních motivů: na jedné straně jsou to kontrapunkty a protiváhy, boj a rovnováha v pojmech jako láska, spravedlnost, rozvoj myšlení proti pojmům nenávist, podlost, omezenost, ve vyšší rovině postavení člověka proti přírodě, člověka proti člověku, národa proti národu; na druhé straně je to věčná touha po poznání v otázkách odkud jdeme, co jsme, kam jdeme. Sikorovi nejde o modernost ve smyslu výtvarného výrazu. Na první místo staví filosofickou výpověď díla, a to ne ve smyslu verbálního literárního obsahu, ale zobecněné ideje.
Ivo Janoušek, 1979

Rudolf Sikora patří již od konce šedesátých let minulého století k nejautentičtějším reprezentantům československé výtvarné kultury. V bratislavském prostředí byl tím, kdo nejdůsledněji formoval svou tvorbu jako ryze konceptuální myšlenkové poselství. Na dlouhou dobu opustil tradiční výtvarná média, jako jediný v Bratislavě pracoval soustavně s vlastními texty nebo s texty „nalezenými”, jež měly povahu určité informace ze sféry vědeckých výzkumů, především kosmologických. Jako jediný u nás, když to bylo proveditelné, ušetřil zájemce o své realizace účasti na výstavě tím, že jim místo klasických uměleckých děl jako nositele vybraných důležitých sdělení rozdával své vlastní plakáty. …V našem prostředí bývají racionálně pojímaná díla přijímána ostražitě, tím spíš musíme ocenit, že Sikora se jich držel od počátku. Srovnání nám ukáže, že jeho první radikálně oproštěné pojmové realizace, ať fotografické či textové, vznikaly prakticky souběžně s díly nejznámějších protagonistů konceptuálního umění ve světovém měřítku. Sikora je i organizátorem historického „1. otevřeného ateliéru” v Bratislavě na Tehené ulici 19.11.1970. Tehdy to byl nezapomenutelný zážitek. Patřil k tomu nejpozitivnějšímu, co narušilo nastupující normalizaci. A škála prezentovaného umění sahala od minimalistických zásahů Václava Ciglera a Miloše Urbáska přes kinetický objekt Milana Dobeše až po převratné, konceptuálně artikulované akce Petra Bartoše a Alexe Mlynárčika, či konceptuální vymezení Júlia Kollera. Především se ovšem - někteří asi vůbec poprvé - ukázali Sikorovi vrstevníci: radikální tvůrce nové hudby někdy neprávem opomíjený Milan Adamčiak, jeho nejbližší přítel vnášející do hudby konceptuální i akční aspekty Robert Cyprich, z výtvarníků Viliam Jakubík, Vlado Kordoš, Ivan Kříž (ten se po studiích přesunul do Brna), Otis Laubert, Juraj Meliš, Marián Mudroch, Dezider Tóth aj., což de facto ohlašovalo onu generaci, která se v plné síle a originalitě projevila při polooficiální, a jen díky osobnímu riziku Františka Mikloška umožněné, výstavě v Ústavu technické kybernetiky Slovenské akademie věd v říjnu 1978. Tam se sešel celý okruh umělců, z nichž později mnoho přijalo název Skupina A - R. Mezi nimi představoval Sikora nejčiřejšího konceptualistu, zatímco většina směřovala spíš k analytické, konceptuálním myšlením ovlivněné malbě, kresbě či grafice. „1. otevřený ateliér” byl skutečnou československou výtvarnou událostí, koneckonců na vernisáži nechyběl ani Jindřich Chalupecký, kterého jsme si vážili všichni. Celá akce byla i předznamenáním dalších kolektivních projektů, které již měly styčné body ve zkoumání určité, předem vymezené oblasti vysloveně analytickými metodami. Nikoliv náhodou se tehdy Sikorovo dílo ocitlo na samých hranicích vědeckého výzkumu. Z mezinárodní scény připomeňme alespoň Bernara Veneta, jenž začal v okruhu École de Nice a skončil mezi konceptualisty v New Yorku. Ten ve svém nejortodoxnějším údobí prezentoval jako umění „nalezené” informace z vybraných vědních oborů. Právě tak to činil i Sikora s některými kosmologickými údaji a v letech 1971-1974 vyzýval ke spolupráci nejen umělce a teoretiky umění či filosofy, ale také matematiky, astronomy nebo fyziky. Jen zdánlivě paradoxně to bylo v době, kdy měl minimum publikačních možností, velice dobře si však uvědomoval aktuálnost i nosnost přístupů, které konceptuální myšlení bezprostředně přinášelo.
Jiří Valoch

Hore

Biografia

1946 narodil sa 17. 4. v Žiline
1963 maturoval na SVŠ v Žiline
1963 - 1969 študoval na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave (1963-1965 prof. D. Milly, 1965-1969 prof. P. Matejka)
1970 od roku 1970 pravidelne vystavuje doma i v zahraničí
1987 stal sa členom FOTOKLUBU Q
1988 stal sa členom tvorivej skupiny SYZÝGIA
1989 člen voľného združenia GERULATA
Žije v Bratislave
Hore

Samostatné výstavy

1970 Bratislava, Galéria mladých (máj): Topografie. S katalógom bez úvodného textu
1979 Orlová, Dúm kultúry (október): Čas... priestor. Texty v katalógu: Ivo Janoušek, Tomáš Štraus, Jifí Valoch.
1980 Budapest, Fiatal Múvészek klubja (január). Text v katalógu: Tomáš Štraus.
1980 Rtyně v Podkrkonoší, Hvězdárna - kopule (jún). Bez katalógu.
1980 Brno, Klub školství a vedy B. Václavka (september): Grafiky. Text v katalógu: Rudolf Sikora.
1980 Český Těšín, MKS - Divadlo (december - január 1981): Čas... priestor. Text: Róbert Cyprich.
1981 Pécs, Pécsi Galéria (február): Bosch, Sadi, Sikora, Salokannel, Sylvester, Zacharská-Marcolla. Bez katalógu.
1985 Bratislava, Spoločenský dom Trnávka (september): Michal Kern, Rudolf Sikora - Fotografie. Text v katalógu: Igor Gazdík.
1985 Ostrava, Výstaviště Černá louka (október - november): Fotomédia. Bez katalógu.
1986 Rimavská Sobota, MKS (marec): Čas... priestor (Antropický princíp). Text v katalógu: Igor Gazdík.
1986 Helsingborg, Galleri Nordvästen (apríl - máj): Rudolf Fila - Jozef Jankovič - Rudolf Sikora. Voľne vložený text do katalógu: Eugénia Sikorová.
1986 Brno, Galerie Na bidýlku (jún): Autoportréty? (Z cyklu Antropický princíp). Text v katalógu: Aurel Hrabušický.
1986 Den Haag, Gallery Nebti (október): Daniel Fischer, Jozef Jankovič, Rudolf Sikora - Grafika. Bez katalógu.
1987 Bratislava, Ústav aplikovanej kybernetiky (marec): Kresba - grafika.
1987 Sovinec (máj - jún): Grafika, kresba, fotografia. Katalóg: Sovinec 1986/88.Texty v katalógu: J. Valoch a Z. Bartošova. Osvetová beseda, Jiŕíkov 1989.
1989 Praha, Ústav makromolekulární chemie ČSAV (január - február): Nové práce - maľba. Bez katalógu.
1989 Praha, KS Opatov (január - február): Kresba, grafika, fotografia. Text v katalógu: Ivo Janoušek.
1989 Litvínov, Salón Mina (máj): Fotografie. Text v katalógu: Václav Macek.
1989 Bratislava, Výstavná sieň ZSVU (október). Text v katalógu: Igor Gazdík.
1990 Viedeň, Vel´vyslanectvo ČSFR: Gebauer, Sikora, Sopko
1990 Tešín, Galerie Miejsce: Festival Polsko-Czechoslowackiej solidarnosci
1991 Praha,  Galerie Václava Špály
1991 Kolín nad Rýnom, Galerie Ucher
1991 Frýdek-Místek, Galerie Delta: Grafika, kresba
1992 Bratislava, Galéria Kleibl: Medzi nebom a zemou
1992 Pezinok, Malokarpatské múzeum, Medzi nebom zemou
1993 Berlín, Galerie ifa: Zerfall der Symbole
1993 Kolín nad Rýnom, Galerie Ucher: Zerfall der Symbole
1994 Žilina, PGU: Half-Life
1994 Banská Bystrica, ŠG: Half-Life
1995 Bratislava, GMB: Pozorovateľ/ Observer
1995 Bratislava, Galéria Palisády: Kozmológia sedemdesiatych...
1996 Wroclav, Galéria Foto-Medium-Art: Medzi nebom a zemou/ Between Heaven and Earth
1996 Bratislava, Galéria Nova, Pozorovateľ-Pozemšťan
1997 Bratislava, Galéria Z: Rudolf Sikora 1969-1979
1997 Bratislava, Cik-Cak Centrum Petržalka: Pozorovateľ-Pozemšťan
1997 Frýdek-Místek, Galerie Langův dům: Rudolf Sikora
1998 Kolín nad Rýnom, Galéria v záhrade (II. medzinárodný festival „Foto Praha - Kolín"): Sisyfos/Sisyphos 
1998 Kolín nad Rýnom, Galerie Ucher: Erdbewohner-Beobachter
1998 Praha, G+G: Pozemšťan
2001 Ostrava, Výstavní síň Sokolská 26: Malevičov hrob / Malevich's Grave
2001 Banská Bystrica, ŠG: Cez médium grafiky /Via the Medium of Printmaking
2001 Trnava, Galéria J. Koniarika: Cez médium fotografie
2002 Bratislava, Galéria Komart: Rudolf Sikora
2002 Nitra, Nitrianska galéria: Cez médium grafiky /Via the Medium of Printmaking
2002 Rimavská Sobota, Mestská galéria: Sám proti sebe / Against Myself
2003 Bratislava, Galéria Nova, 4 Hroby pre Maleviča (z cyklu Vpred!)
2003 Nitra, synagóga: OSUM12
2005 Bratislava, Incheba: Maľba, objekty 1968-2005, výber
2006 Praha, NG Veletržní palác: Rudolf Sikora - Sám proti sebe / Rudolf Sikora - Against Myself
Hore

Účasť na výstavách

1969 Výstava, V-klub, Bratislava
1970 Slovenské užité umenie, - SNG, Červený kameň
1970 l. otvorený ateliér, Bratislava
1970 25 rokov slov. výtv. umenia (Boje a zápasy...), Dom umenia
1971 5 mladých slov. grafikov, Podunajské múzeum, Komárno
1971 Súčasná slov. grafika l, Oblastná galéria, B. Bystrica
1971 Junge tschechoslovvakische Kúnstler, Zentrale fúr Ereignise, Bielefeld
1972 1. výstava angažovanej tvorby, Dom umenia, Bratislava
1973 Súčasná slov. grafika, Dům Pánu z Kunštátu, Brno
1973 We too have Ideas, New Reform Gallery, Aalst (Belgicko)
1973 An International Cyclopedia of Plans Occurrences, Anderson Gallery of Virginia Commonwealth University, Richmond, USA
1973 Omaha Flow Systems, Joslyn Art Museum, Omaha, USA
1973 Súčasná česká a slovenská grafika (SNG + NG), Warszawa
1974 XIII. Premi internacionál dibuix Joan Miro, Barcelona
1974 XIII. Premi internacionál dibuix Joan Miro, (výber), Galéria Tolmo, Toledo
1975 Súčasná slov. grafika III, Oblastná galéria, B. Bystrica
1975 12 tschechoslovvakische Kúnstler, EP Galerie, Berlín, DDR
1976 The Seventies (CAYC), Museum of Modem Art, Sao Paulo
1977 26 slowakische Kúnstler, EP Galérie, Berlín, DDR
1977 Súčasná československá grafika, Galeria Pryzmat, Krakow
1977 Decada del 70 (CAYC), La Escuela de Artes Plásticas de la Universidad de Costa Rica, Costa Rica
1977 The Seventies (CAYC), Museo Universitario de Ciencias y Arte, Mexico
1978 Schéde - Itinérante et ephómére, ĽAcadémie des Beaux Arts, Gand; ĽHôtel van de Velde, Bruxelles
1979 Other Child Book, Politechnika VVarszavvska, Galéria Remont, Warszawa
1979 Other Child Book, Stadsbibliotheek, Maastricht
1979 Other Child Book, Gerrit Rietveld Akadémie, Amsterdam
1979 Schéde - Intinérante et ephémére, Galérie Sans nom a l'Université, Moncton, Canada
1979 Miejsca i chwile, Galéria Foto-Medium-Art, Wroclaw
1980 Rajz/Drawing '80, Pécsi Galeria, Pécs
1980 Současná slovenská grafika, Dům umění, Ostrava
1980 Schéde - Itinérante et ephémére, Internationaal Cultureel Centrum, Anvers
1980 Other Child Book, Cultural Contreras Fonapas, CIC, Mexico City
1981 Kniha - svet dieťaťa, MO ZSVU, Bratislava, (BIB)
1981 Miesta a chvíle, Galeria Srečna nová umetnosť, Beograd
1981 The Second International Dravving Triennial, Wroclaw
1981 Bilder aus der Slovvakei 1965-1980, Galéria PRAgXIS, Essen
1981 Other Child Book, Forum Stadtpark, Graz
1982 Contemporary Eastern European Artists' Books, Franklin Furnace, New York
1982 Aktuelle Kunst aus Osteuropa, Oldenburger Kunstverein, Oldenburg
1983 Slov. maliarstvo 20. storočia, GMB, Bratislava
1983 3. Biennale der europäischen Grafik, Baden-Baden
1983 A Táj/The Landscape, Pécsi Galéria, Pécs
1983 Niebo widziane z ziemi, Muzeum Kopernika, Frombork
1984 Fotografické príbehy (2), Kino Pohraničník, Bratislava
1984 Mur des Communications, Cite de la Radio-Television, Bruxelles
1984 International Mail Art Exhibition, Budapest
1984 Bonjour monsieur Kolář!, Galérie PRAgXIS, Essen
1984 Fotografie na okraji, Výstavná sieň FOMA, Praha
1985 Identite - Minorite..., Maison de la Culture, Namur
1985 A Dunánál (Pri Dunaji), Budapest
1985 Grafika XX. storočia, Szépmúvészeti Múzeum, Budapest
1985 Art 16 '85, Basel
1985 A Természet The Náture. Pécsi Galéria, Pécs
1985 Graveurs ďailleurs, Maison de la Culture, Huy (Belgique)
1985 Československá grafika, Galérie Nebti, Den Haag
1985 International „Experimental Art" Exhibition, Budapest
1985 Graveurs ďailleurs, Galerie a.b.c., Bruxelles
1985 World Trade Center (VV.T.C.), Amsterdam
1986 Arts of Today, Fiatal Múvészek Klubja, Budapest
1986 Art-Basel 17 '86, Basel
1986 8 Norvvegian International Print Biennale Fredrikstad, Fredrikstad
1986 Biennale der europäischen Grafik (Baden-Baden), Nikolaj - Kommunes, Kobenhaven
1986 V čase, Galérie 4, Cheb; Galérie FOMA, Praha
1986 Second Portfolio, Liget Galéria, Budapest
1987 Amikor Kassák Valaki Más, Budapest
1987 Out of Eastern Európe: Priváte Photography, Massachusetts Institute of Technology
1987 Out of Eastern Európe: Priváte Photography, Grey, Gallery, New York
1987 Out of Eastern Európe: Priváte Photography, Gallery Artspace, San Francisco
1987 4e exposition Internationale „Petit format de papier", Cul-des-sarts (Couvin), Belgique
1987 Syzýgia l, Č. A. 47, Bratislava
1987 Hommage a Kassák (100), Bratislava - Budapest
1987 Hommage a Beyus, Budapest
1988 P. F. 2000, ŠD Trnávka, Bratislava
1988 Nový slovenský obraz, Foyer Čs. rozhlasu, Bratislava
1988 Out of Eastern Európe: Private Photography, The Baxter Gallery Portland School of Art, Portland (Maine) USA
1988 The 4th International Triennale of Drawing, Wroclaw
1988 Syzýgia II, Č. A. 47, Bratislava
1988 Art-Basel 19 '88, Basel
1988 Rajz/Drawing '88, Pécsi Galeria, Pécs
1988 Contemporary Czechoslovak Prints, Fine Arts Building Gallery, Edmonton, Canada
1988 Hommage a Joseph Beuys, Galérie d'Art Contemporain La Valette du Var, France
1989 Hommage a Joseph Beuys, Fort Napoleon La Seyne-sur-Mer, France
1989 First Bharat Bhavan International Biennial of Prints, Museum of Fine Arts, Bhopal, India
1989 Slovenská fotografia 80-tych rokov, Foyer Čs. rozhlasu, Bratislava
1989 Hommage a Joseph Beuys, Inštitút Francais, Dússeldorf
1989 Současná československá fotografie 1945-1989, Valdštejnská jízdárna, Praha
1989 Súčasná slovenská grafika X, B. Bystrica
1990 Tschechoslowakische Fotographie der Gegenwart, Museum Ludwig, Kolín nad Rýnom
1990 Barcelona International Art Forum, Barcelona
1990 Súčasné slovenské umenie, SNG, Bratislava
1990 ART  Basel 21, Bazilej
1991 Vor der Wende, Phoptosammlung, Musdeum Ludwig, Kolín nad Rýnom
1991 Slovak Contemporary Prints, Nobles Country Art Center in Washington
1992 Jahresgaben ´92, Kunstverein Dusseldorf
1993 Identity Today, l´art contemporain hongrois, polonais, slovaque, tchéque, Centre de Conférence Albert Brochette Commission des Communautés Européenes, Brusel
1993 Czech and Slovak Photography, Between the Wars to the Present, Fitchburg  Art Museum, Central Massachusetts, Boston
1994 EURTOPA, EUROPA (Das Jahrhundert der Avantgarde in Mittel -und Ost Europa), Bonn
1994 Zeitgleich, Kunsthaus, Hamburg
1995 Šesťdesiate roky, SNG, Bratislava
1995 Formen der Askese, Galerie Ucher, Kolín nad Rýnom
1996 Presences slovaques 96, le Pont Neuf, Paríž
1997 Mittel-und Ost-Europa, Staatliche Galerie, Bochum
1998 Cartographers, Ernst Museum, Budapest
1998 Modern Slovak Graphic Art, Pretoria Art Museum, Pretoria, National Gallery Harare, Zimbabwe
1999 Súčasná slovenská fotografia, Muscarnok a Ernst Museoum, Budapest
1999 Kartomania (Jusuf Hadžifejzovič, Yoko Ono, Rudolf Sikora...), Umletnicka Galeria BiH, Sarajevo
1999 23. medzinarodne biennale grafiky, Moderna galeria, Lublaň
2000 Aspekte/Positionen, LUDWIG Museum, Kolín nad Rýnom, Budapest, Fundació Miró, Barcelona
2001 Sběratel J. Kolář, NG, Praha
2002 Slovenské vizuálne umenie 1970 – 1985, SNG, Bratislava
2002 Samizdat, Národní muzeum, Praha
2002 Neue slowakische Kunst 1936 – 2001, Kunsthalle Exnergasse, Viedeň
2003 Forum konkrete Kunst II, Stadtverwaltung Erfurt, Peterskirche, Erfurt
2004 Wspólczena sztuka slowacka 1960 – 2000 ze zbiorów PSIS, Miedzynarodowe Centrum Kultury, Krakow
2005 Mi Art 2005 X. Fiera Internazionale d´Arte Moderna e Contemporanea, Miláno
Hore

Zastúpený v zbierkach (výber)

SNG, Bratislava
Múzeum Milana Dobeša, Bratislava
NG, Praha
Museum Bochum
Forschungstelle Osteuropa an der Universitat Bremen
Kassák Emlékmúzeum, Budapest
Szépmuvészeti Múzeum, Budapest
Galerie der Stadt Esslingen, Esslingen
The Museum of Fine Arts, Houston
Photosammlung, Museum Ludwig, Kolín nad Rýnom
Jánus Panonius Múzeum, Pécs
Anderson Gallery of Virginia, Commonwealth University, Richmond
.... a súkromné zbierky na Slovensku i v zahraničí
Hore

Výber z bibliografie

Rudolf Sikora. Prostor a čas, kat. výstavy, úvodné texty JiŕíValoch, Ivo Janoušek, Tomáš Štrauss, Dúm kultúry, Orlová 1979.
Rudolf Sikora. Čas - priestor, kat. výstavy, úvodný text Róbert Cyprich, Český Téšín 1980.
Bilderaus der Slowakei 1965-1980. R. Fila, S. Filko, R. Sikora, kat. výstavy, Galérie Pragxis, Essen-Kettwig 1982.
Zuzana Bartošova: Výjavy Michala Kerna a Rudolfa Sikoru, Výtvarníctvo, fotografia, film 1986, č. 7, s. 15-30.
Rudolf Sikora, Autoportréty?, kat. výstavy, úvodný text Aurel Hrabušický, galérie Na bidýlku, Brno 1986.
Rudolf Sikora. FOTOGRAFIE, kat. výstavy, úvodný text Václav Macek, Bratislava 1988.
Aurel Hrabušický: Rudolf Sikora, in: Slovenská fotografia 80. rokov vo výbere A. Hrabušického a V. Maceka, Bratislava 1989.
Dotyky a spojenia 10. Vladimír Merta, Dežo Ursíny, Rudolf Sikora, kat. výstavy, úvodný text Zuzana Bartošova, Obvodné kultúrne a spoločenské stredisko, Bratislava 1989.
Rudolf Sikora, kat. výstavy, úvodný text Igor Gazdík, ZSVU, Bratislava, 1989
Sikora, Galérie Václava Špály, Praha 1991.
Zerfall der Symbole. Sikora und die Kunst der siebzigerJahre in der Slowakei, kat. výstavy, úvodný text Jirí Švestka, Galérie IFA, Stuttgart 1993.
Jana Geržová: Rudolf Sikora, Profil 1994, č. 1,s. 18.
Rudolf Sikora. Polčas rozpadu, kat. výstavy, úvodný text Radoslav Matušík, Alena Vrbanová, Považská galéria umenia, Žilina 1994.
Juraj Mojžiš: Medzi nebom a zemou, Ateliér 1995, č. 8, s. 8.
Rudolf Sikora, Pozemštan-Pozorovateľ, kat. výstavy, úvodný text Zuzana Bartošova, Galérie Václava Špály, Praha 1996.
ReSeT: (Rónai - Sikora - Tóth), kat. výstavy, úvodný texty Aurel Hrabušický, Barbara R. Kluge, Vera Jirousová, Galérie U bílého jednorožce, Klatovy 1997.
Zuzana Bartošova: Pozorovateľ Rudolf Sikora, Tvorba 1999, č. 4, s. 41-42.
Alena Vrbanová: Rudolf Sikora - pozorovateľ, pozemšťan, humanista, výtvarník, Romboid 1999, č. 10, s. 67-68.
Dáša Lasotová: Rudolf Sikora, Malevičúv hrob, Katedra výtvarné výchovy PdF Ostravské univerzity, Ostrava 2001.
Zora Rusinová: Dráha mojej kométy? alebo Od ikonoklazmu k obrazu človeka (na margo výstavy Ruda Sikoru), Profil 2002, č. 1, s. 88-101.
JiŕíValoch: Sikora - reflexe malevičovská i vlastní, Ateliér 2002, č. 4, s. 6.
Hore

 

Diela

Rudolf Sikora, Hrob pre Maleviča (Z cyklu Sám proti sebe) 2005-06, akryl, plátno 192 x 267 cm

Rudolf Sikora (1946, Žilina) patrí k trochu mladšej generácii slovenských konceptualistov, ako sú Stanislav Filko alebo Július Koller, s ktorými začiatkom 70-tych rokov spolupracoval na viacerých spoločných výtvarných projektoch. Skupinové podujatia boli v tej dobe bežnou praxou slovenského výtvarného undergroundu. S oboma staršími a mnohými ďalšími slovenskými výtvarníkmi z oblasti konceptu ho spája veľké zaujatie pre tematiku vesmíru. Bola to tematika, ktorá zásadne poznačila nielen neoficiálne výtvarné umenie, ale aj veľkú časť prác do architektúry socialistickej spoločnosti - veď prvý človek vo vesmíre bol Rus Jurij Gagarin. Po Socialistickom realizme 50-tych rokov táto estetika poznačila dokonca aj nedocenenú slovenskú architektúru, zoči voči ktorej sa nedá nemyslieť na vesmírne lode, alebo stanice z Kubrickovho kultového filmu Vesmírna odysea.

Stano Filko bol fascinovaný technoidnými vymoženosťami človeka schopného cestovať do vesmíru a Koller sa zas deklaroval v postadadistickom duchu ako mimozemšťan. Pre Sikoru znamenal vesmír v najlepšej romantickej tradícii – myslím pri tom napríklad na obrazy vznešenej nekonečnosti u Caspara Davida Friedricha – obraz „všechnozahrnujúceho řádu“, obraz mikro- a makrokozma. Sikoru fascinuje energia, ktorou tento kozmos vládne, jej neustále pulzovanie a existenciálna prepojenosť ľudského života s ním. Na jej vyjadrenie si našiel jednoduché znaky: Hviezdička, šípka, krížik – narodenie, život, smrť. S nimi v 70-tych rokoch pracuje, nimi sú doslova pretkané Sikorove diagramy vo forme pyramíd poukazujúce na kolobeh života a kolobeh ľudských kultúr, alebo sa skladajú do chvejúcich sa čiernych dier.

Otázka, ktorá sa za tým všetkým skrýva, je: Odkiaľ prichádzame? Kto sme? Kam ideme? Je to večná otázka za každým Sikorovym dielom. Tri znaky sa následne zredukujú na dva, na život a smrť. Jednotiaca energia univerza sa začala meniť na negatívnu odstredivú silu. Obraz univerza, civilizácie a nakoniec aj človeka sa mu začal rozpadávať. Kým dovtedy súviseli motívy do značnej časti s obrazom kozmu a s ľudskej figúry, pričom vždy išlo o figúru autora, koncom 80-tych rokov k tomu pribudol dominantný a naliehavý motív mohyly alebo hrobu, a ešte v prvej polovici 90-tych rokov motívy súvisiace s Malevičovým suprematizmom.

Malevič namaľoval v roku 1913 alebo 1914 obraz čierneho štvorca na bielom pozadí, doslova ikonu bezpredmetnej maľby. Mal víziu, že ľudia raz budú obývať vesmír a jeho následné obrazy, v ktorých sa vznášajú farebné geometrické plochy na bielom pozadí, môžeme v tejto súvislosti vnímať aj ako vesmírne lode. Malevič je ale okrem toho symbolická figúra revolučného ruského umenia konca 10-tych a začiatku 20-tych rokov minulého storočia, ktorá zrevolucionalizovala umenie a architektúru prinajmenšom v Rusku. Títo avantgardisti však chceli viac: zrevolucionalizovať spoločnosť. Chceli nový život a nového človeka. Ale revolúcia už počas 2O-tych rokov zožrala najpríšernejším spôsobom vlastné deti a zrodila z nich „socialistický realizmus“. Sikora sa nezaoberá Malevičom z historický dôvodov. Môžeme za tým hľadať paralelu z dnešnou situáciou, ktorá tkvie v dobe perestrojky. Sikora bol totiž v novembri 1989 jedným z iniciátorov Verejnosti proti násiliu, čo bola slovenská obdoba českého Občanského fóra, takže sa sám, podobne ako jeho ruskí kolegovia, aktívne ako občan a ako umelec, podieľal na zmene režimu.

Od roku 1996 vzniká niekoľko monumentálnych prác s názvom „Hrob pre Maleviča“, v ktorom vidíme ležať samotného Sikoru. Identifikácia je zrejmá, zrejmé je aj bolestné konštatovanie konca jednej utópie.

V zobrazenej práci Hrob pre Maleviča (Z cyklu Sám proti sebe) vidíme čierny štvorec a chrbtom k nemu čiernu postavu autora v profile, v celoživotnej veľkosti. Jedenásť veľkých bielych šípok na štvorci, na symbole avantgardy a súčasne hrobe tejto avantgardy, ukazujú naliehavo doľava, alebo do protismeru čítania, takže dozadu, do minulosti. Ruka avantgardistu, ktorý je obrátený chrbtom k hrobu, súčasne s ním ale zrastený, ukazuje doprava, dopredu (takejto interpretácii zodpovedajú aj ďalšie práce, pri ktorých Sikora používa rovnakú figúru s názvom "Vpred!"). Výtvarník-avantgardista sa nielen vďaka svojej brade, ale aj spôsobom zobrazenia v patetickej póze s vystretou rukou a nezabudnuteľnou šiltovkou, silne podobá na Vladimíra Iliča Lenina, duchovného iniciátora bolševizmu.

Sikora používa jednoduché, minimalistické výtvarne prostriedky (súvisí to s konceptuálnym prístupom autora). Je to priam didaktický spôsob vyjadrovania. Všetko sa tu zdá byť jednoduché a zrozumiteľné. Pritom ale musíme konštatovať, že z týchto pár výpovedí vyplýva nesmierne komplikovaná patová situácia, ktorá neponúka riešenie, lebo každá výpoveď si nutne protirečí s ďalšou. Asi v rovnakom čase vytvoril Sikora trojmetrovú čiernu kocku, Väzenie pre Maleviča. Pozeráme sa cez štvorcové, zamrežované okno do jej vnútra a vidíme v nekonečnom zrkadlení, akoby vo vnútri drahokamu, odrážajúce sa Malevičove kríže, v čiernych, červených a bielych farbách - farbách ruskej avantgardy.

Obe práce sú ob(d)razom nesmiernych pochýb o vlastnej minulosti, o vlastných hodnotách a o vlastnej budúcnosti. Bolo by príliš jednoduché a mylné tento neľútostný a precízny sebaspyt, tento pohľad do prekrásneho zrkadla a následnú hroznú odpoveď, spájať len so situáciou autora Rudolfa Sikoru. Je to pohľad umelca, ktorý si uvedomuje situáciu človeka v postsocialistickej spoločnosti, ktorá stratila hodnotový rebrík. To dobro, čo raz tvorilo protiváhu zlu, stratilo svoj význam. Ostáva jeho krása, ale jeho duchovná podstata sa vytratila a nemá už adresáta.

(Ruský vo Viedni žijúci výtvarník Alexander Brenner našiel na podobný hodnotový problém v roku 1997 iné výtvarné riešenie: V Stedelijk múzeu v Amsterdame zeleným sprayom nastriekal na slávny Malevičov obraz Suprematism 1920-1927 znak dolára.)

Hore